Ruce a kam s nimi

03.03.2015 19:28

Nechci zde psát o tom, co se dočtete kdekoliv jinde na webech. Spíše bych se zaměřila na to, co vídáte a s čím se setkáváte ve Vašich život celkem běžně, denně a mezi lidmi, které většinou znáte. Dívejte se na to, jak zacházejí se svýma rukama, co s nimi dělají, jak s nimi pohybují, dívejte se na pohyb celé paže. Je uvolněná? Ohnutá, má člověk proti Vám ruce založené před sebou, drží si navzájem dlaně, sepjal je za zády, má je v pěst? To vše dokáže vypovědět o jeho momentálních pocitech, o tom, nač myslí a ja se s Vámi cítí. 

Stojí-li tedy proti Vám a ruce má volně svěšeny podél těla, bez toho, že by jeho dlaně byly zaťaté v pěst, pak mu je nejspíš dobře a příjemně. Mluví s Vámi rád a celkově cítí pohodu, ale jakmile jeho prsty začnou vykazovat pohyb, poklepávání, nebo se celá dlaň začne svírat, něco už není ve Vašem hovoru v pořádku, vnímá, že jste něčím narušili klid v hovoru a něco se ho mohlo dotknout. Nemuselo se mu tak úplně líbit to, co jste mu řekli a opatrně, mohl by mít a skrývat i vnitřní vztek. K tomu se postupně začnou přidávat další neverbální projevy, které samozřejmě zaznamenáte na obličeji - jako stažené rty, ztráta zájmu o komunikaci, pevný postoj, a tak dále. K tomu se dostaneme jindy :-) 

Ruce si tedy mohou dělat co chtějí a vězte, že ne vždy máme vliv na to, co skutečně s nimi chceme dělat, jakoby nás přestaly poslouchat a žily si vlastním životem. Ne nadarmo se říká - neví kam s rukama. Člověk, který jimi máchá kolem sebe a jakoby skutečně neví, jak a kam je složit, nám tím chce dát najevo, že vůbec neví, jak na hovor reagovat, neví co přesně si myslet a jeho ruce se snaží svým samovolným poletováním říct - sakra řejněte to znovu a pěkně polopatě :-). Takový člověk se zpravidla zklidní a ruce volně svěsí v případě, že se skutečně uchýlíte k jednodušší konverzaci, nebo zcela opustíte téma, jež jste nakousli. Pokud tak neučiníte, může se stát, že Vás partner v takové chvíli opustí, nebo si založí ruce před sebe, křížem a už vůbec nebude vnímat to, co mu chcete sdělit. Jeho tělo si řeklo - dost - nerozumím, nechi už nic k sobě pustit (ovšem pokud mu nebude pouze zima a tímto gestem si jen nebude ruce zahřívat ;-), i to je snadno možné. Je to na posouzení nás, na tom, jak i my se cítíme - pokud je zima nám, bude pravděpodobně i druhému). 

Víte, že lidé, kteří vystupují na veřejnosti, si ruce dávají před sebe, jednou rukou si obejmou zápěstí ruky druhé nebo o trochu níž přes horní část ruky nad prsty? Dávají tím najevo - já to umím a jsem zvyklý být před publikem.

Osobní setkání s lidmi, které znáte letmo, ale z nějakého důvodu s nimi najednou máte trávit třeba podvečer - jste si navzájem sympatičtí a cítíte se v rozhovoru velmi dobře - Vaše ruce si dělají zase co chtějí, snažíte se je udržet v klidu, důstojně, ale ony se stále vztahují k Vašemu hovořícímu partnerovi a ještě dlaněmi vzhůru - no ano, jen dáváte najevo, že velmi rádi přijímáte to, co Vám říká. Pokud se při hovoru v sedě, Váš protějšek zvedne, ať už z jakéhokoliv důvodu, a jemně položí prst na Vaše rameno, vězte, že jen dává najevo to, že je mu s Vámi dobře a projevuje Vám tím úctu a sympatie. Nemusíte se cítit sice nejlépe, ale byla by škoda v takové chvíli ucuknout a podat tak vlastním tělem informaci, že se Vám to nelíbí a není Vám to příjemné - tedy pak i třeba celý rozhovor? ;-)

S rukama toho samozřejmě lze podnikat mnohem mnohem víc. To jak je položíte na stůl, jak si pohráváte s předměty, co děláte - no například při schůzi v kanceláři s kolegy? A nedej bože, když je na poradě tak 8 lidí? Dívejte se pozorně, co každý z nich s rukama dělá. Někdo si pohrává s tužkou nebo v dnešní době například s mobilním telefonem, brýlemi? a dalšími předměty. Každý má své a každý dává jasně najevo, jak se na poradě cítí. Jeden z účastníků může mít založené ruce křížem před sebou a pokud se ještě volně opře do opěradla celými zády, jakoby říkal - tak dělej, stejně se nic nového nedozvíme, jdeme si každý po svém... Jiný může sedět na kraji židle, rukama se přidržovat sedadla a mírně naklánět dopředu - říká - tak jdeme, mám moc práce jinde, než tu vysedávat ... sedící účastník volně opřený do opěradla, jednu nohu křížem přes drhuhou tak, že kotníkem se opírá o koleno druhé nohy, pohrávající si třeba s tužkou zase říká - jsem přístupný informacím, ale přeci jen bych raději byl jinde. Pokud se někdo ležérně opře, nohy volně přes sebe, v rukou nemá nic, nebo třeba nějaký předmět, který má nejblíž sebe a jen si s ním volně pohrává, nebo má obě ruce rozhozené do stran, kdy se jedna opírá o opěradlo sousedící židle či křesla a druhá volně leží na stole - jsem sebejistý a chci Vám toho dnes mnoho sdělit. Další účastník sedící na celé ploše sedadla židle, bez opření s rukama položenýma lokty na stůl a ještě se přidá drcení zápisu z minulé porady mezi prsty, hlava skloněná - usilovně čte, co bylo minule a co ho čeká nyní - jedem, popojedem, rychle ať je to za námi, honem do další práce. Nejhůř je na tom asi ten, co musí sledovat vše a ještě pořizovat zápis, mylsím, že ten by byl nejraději v pozici, kdy ruce poletují všude kolem a křičí na všechny  - dost, já to nestíhám sledovat :-) Jenže musí držet tužku a dělat si poznámky - ovšem, jako jediný má naprostou kontrolu nad tím, co s rukama dělat ;-) 

A co když sedíte třeba jen v kavárně a rozhlížíte se kolem sebe, koho tak ulovit alespoň ke krátké konverzaci? Co uděláte s rukama? Určitě je nesepnete k sobě, nijakým způsobem, naopak, Vaše ruce se rozevřou, to proto, aby jste přijali někoho do "své náruče". Ideálně se opět dlaně otočí nahoru. Prsty budou jemně směřovat k protějšku, kterého jste si vybrali, pootočíte se na židli tím směrem a rukama začnete Vaši "oběť" přitahovat k sobě :-)