Germánské mýty

23.08.2011 13:50

 

Germánské kmeny měly v období od 5. do 9. století společnou soustavu mýtů. Dochovaly se nám například v literatuře germánského severu, protože Vikongové si původní pohanské náboženství uchovali déle než germánská společenství na kontinentě a v Anglii. 

 

Ódin  -  Nejvyšší bůh mezi Vany, severskými božstvy plodnosti. Stvořitel světa a zákonodárce, bůh moudrosti, válkya umění. Ty, kdo zemřeli hrdinskou smrtí v bitvě, vítal ve Valhale, velké hodovní síni, kde získali nesmrtelsnost, nebo v sídle bohů Ásgardu. Ódin se uměl libovolně převtělovat, ale často je zobrazován jako ednooký poutník v širokém klobouku a plášti.

 

Tór  -  Bůh hromu, úrody a částečně i války, prchlivý, avšak poněkud přihlouplý. Bývá zobrazován, jak drtí své protivníky kouzelným kladivem Mjöllni. Podobná malá kladívka nosili Vikingové jako amulety a dovolávali se tak Tórovy ochrany a pomoci proti nepřátelům v boji.

 

Loki  -  Zlomyslný bůh, jehož kult nemá jinde v germánském světě obdoby. Tento šprýmař, podvodník a zloděj byl považován za původce chaosu. 

 

Baldr  -  Syn Ódina a Frigg, bůh pokoje a světla. Frigg si všechny  pozemské věci zavázala přísahou, že Baldrovi nikdy neublíží, zapomněla však na rostlinu jmelí. Zlomyslný Loki však jmelí utrhl a přiměl slepého boha Höda, aby jím po Baldrovi mrštil. Ten zahynul a jeho smrt znamenala počátek události zvané Ragnarök.

 

Freya  -  Hlavní bohyně mezi Vany. Spojována s plodností a láskou. Je dvojčetem nebo ženskou podobou boha Freye, který byl zárukou pokoje a hojnosti.

 

Frigg  -  "Královna nebes" (Ásgardu) a manželka Ódinova. Podobně jako Freya byla spojovánaq s manželstvím a mateřstvím. Je nejpřednější z Ásynjí, hlavních severogermánských bohyň.

 

 

Valkýry  -  Zlatovlasé panny válečnice v lesklé zbroji, služebnice Ódinovy. Podle některých mýtů jsou nadpřirozené bytosti, jiné je zpodobují jako smrtelnice. Cválají nad zemí i mořem a dávají vítězit hrdinům, které vyvolil Ódin. Padlé doprovázejí do Valhaly.

 

Ásgard  -  Nebeský příbytek bohů, vystavěný obry a spojený se zemí mostem Bifröstem, který bývá ztotožňován s duhou či mléčnou dráhou.

 

Ragnarök  - Označení závěrečné apokalyptické události neboli tzv. soumraku bohů, kdy veškeré stvoření včetně bohů zahyne. Posléze vznikne nový řád světa, v němž podle pozdních podání této události figuruje bůh jediný. V tomto výkladu se patrně zračí pronikání pohanského mýtu křesťanstvím; to na germánském severu zapustilo kořeny v 11. století.

 

Sigurd  -  Potomek Ódinův, u nás známější pod německým jménem Siegfried. Dal se přemluvit kovářem Reginem, aby zabil draka Fáfniho a získal tak jeho zlatý poklad. Když se pak Sigurd vykoupal v krvi draka, stal se až na jediné místečko pod levou lopatkou nezranitelným.

 

Béowulf  -  Anglosaský heroicko-elegický epos o bojích s netvory; obsahuje prvky germánské mytologie. Stejnojmenný hrdina z kmene Géatů zabije obra Grendela, který sužuje dánský královský dvůr. Po návratu domů se stane králem a už jako staře zahyne při obraně géatské říše před ohnivým drakem.

 

čerpáno z knihy Almanach vědomostí